bel canto
[belkanto]
(2. j. -ta, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
belcanto
[belkanto]
(2. j. -ta, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
pěvecká technika kladoucí důraz na dokonalé ovládání hlasu, krásu a plnost tónu a vyznačující se využíváním melodických ozdob • takový zpěv:
Luciano Pavarotti byl mistrem bel canta.
Pěvkyně se věnuje italskému belcantu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[belkanto]
(2. j. -ta, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
belcanto
[belkanto]
(2. j. -ta, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu středního
⟨it.⟩
hudba
pěvecká technika kladoucí důraz na dokonalé ovládání hlasu, krásu a plnost tónu a vyznačující se využíváním melodických ozdob • takový zpěv:
Luciano Pavarotti byl mistrem bel canta.
Pěvkyně se věnuje italskému belcantu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)